Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Energetický metabolismus je proces výroby energie z živin, přičemž „jednotkou“ energie jsou molekuly ATP. Metabolismus zahrnuje řadu vzájemně propojených metabolických drah, které mohou fungovat v přítomnosti nebo nepřítomnosti kyslíku: při aerobním metabolismu (tedy za přítomnosti kyslíku) vzniká odbouráním jedné molekuly glukózy mnohem více molekul ATP než při anaerobním metabolismu (tedy bez přítomnosti kyslíku). Viz také metabolismus.

Proteino-energetická podvýživa je forma podvýživy, která vzniká při současném nedostatku proteinů a energie (kalorií) ve stravě, a to v různém poměru. Rozlišujeme mírnou, středně těžkou a těžkou proteino-energetickou podvýživu. Podle toho, co ve stravě více chybí, se proteino-energetická podvýživa dále dělí na kwashiorkor (nedostatek proteinů) a marasmus (nedostatek kalorií). Viz také proteiny, výživa, podvýživa.

Energetický nápoj je nápoj, který obvykle obsahuje velké množství kofeinu, cukru a některých dalších přísad, jako je např. taurin, karnitin apod. Tyto látky mají velmi rozmanité účinky na fungování lidského těla. Podle výrobců mají zvyšovat bdělost, pomáhat udržovat pozornost a dodávat člověku energii. Je však třeba brát v úvahu i to, že mohou mj. zvyšovat krevní tlak, srdeční frekvenci či dechovou frekvenci. Kromě toho se energetické nápoje vyznačují vysokým obsahem cukru, a proto i vysokým energetickým obsahem (okolo 500 kcal/l, v závislosti na značce). Jejich nadměrná konzumace proto může vést k nadváze či obezitě. Kromě cukru jsou typickými složkami energetických nápojů kofein a taurin. Silně propagovaný taurin však nemá vliv na zvýšení výkonu. Povzbuzující účinek má výhradně kofein, který se v energetických nápojích vyskytuje někdy ve velmi vysokém množství; to může vést k vedlejším účinkům, jako je nervozita, závratě nebo bolesti hlavy.

Celkový energetický výdej neboli TDEE (zkratka pochází z anglického názvu total daily energy expenditure) je množství energie, které každý člověk denně spotřebuje. TDEE se u různých lidí poměrně výrazně liší, neboť závisí na několika faktorech – například na pohlaví či věku, ale z velké míry také na úrovni tělesné aktivity (PAL). Během růstu, těhotenství nebo kojení spotřebuje tělo energie více. Velkou část TDEE tvoří bazální energetický výdej (BMR) a energetický výdej při pohybové aktivitě (EEPA). K tomu je ještě třeba připočíst energii, kterou tělo spotřebuje na trávení potravy – tzv. termický efekt potravy (TEF), který činí přibližně 8–10 % celkového energetického výdeje: TDEE = BMR + EEPA + TEF Tabulka 2: Orientační hodnoty celkového energetického výdeje (kcal/den)   Hodnota PAL 1,4 Hodnota PAL 1,6 Hodnota PAL 1,8 Dospělí muži ženy muži ženy muži ženy 19–24 let 2400 1900 2800 2200 3100 2500 25–50 let 2300 1800 2700 2100 3000 2400 51–65 let 2200 1700 2500 2000 2800 2200 65 let a starší 2100 1700 2500 1900 2800 2100 Těhotné Doporučené množství energie se u těhotných žen zvyšuje o 250 kcal denně ve druhém trimestru a 500 kcal denně ve třetím trimestru. Kojící Doporučené množství přijaté energie se u kojících (pokud výlučně kojí, tj. během prvních 4–6 měsíců) navyšuje cca. o 500 kcal/den Zdroj: Německá společnost pro výživu (DGE) Viz také energetická bilance.

Energetický výdej při pohybové aktivitě neboli EEPA (zkratka pochází z anglického názvu energy expenditure of physical activity) je množství energie, která je spotřebovávána ve chvílích, kdy tělo není v klidovém stavu (například při chůzi, běhu, zvedání či nošení břemen nebo při sportu). K pohybové aktivitě využíváme sílu kosterních svalů. Mezi pohybovou aktivitu se počítá nejen plánovaný pohyb (trénink, sportovní aktivity apod.), ale i různé každodenní a volnočasové aktivity, jako jsou domácí práce, práce na zahradě, chůze apod. Viz také pohybová aktivita, celkový energetický výdej.

Vyrovnaná energetická bilance (v souvislosti s výživou) je stav, kdy příjem energie potravou je stejný jako celkový energetický výdej. Při vyrovnané energetické bilanci si člověk udržuje stálou hmotnost. Obrázek: Vyrovnaná energetická bilance – schematický nákres. Je-li příjem energie potravou stejný jako celkový energetický výdej, pak je energetická bilance vyrovnaná. Celkový energetický výdej se skládá ze tří složek: bazální energetický výdej, energetický výdej při pohybové aktivitě a termický efekt potravy. (Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz energetická bilance.

Pozitivní energetická bilance (v souvislosti s výživou) je stav, kdy příjem energie potravou je vyšší než celkový energetický výdej. Důsledkem dlouhodobě pozitivní energetické bilance je přibývání na váze, které může vést k nadváze až obezitě. Obrázek: Pozitivní energetická bilance – schematický nákres. Je-li příjem energie potravou vyšší než celkový energetický výdej, pak je energetická bilance pozitivní. Celkový energetický výdej se skládá ze tří složek: bazální energetický výdej, energetický výdej při pohybové aktivitě a termický efekt potravy. (Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz energetická bilance.

Energetická bilance (v souvislosti s výživou) je rozdíl mezi příjmem energie potravou a celkovým energetickým výdejem. Energetická bilance může být: vyrovnaná – příjem energie potravou je stejný jako celkový energetický výdej, pozitivní – příjem energie potravou je vyšší než celkový energetický výdej, negativní – příjem energie potravou je nižší než celkový energetický výdej. Viz také celkový energetický výdej.

Negativní energetická bilance (v souvislosti s výživou) je stav, kdy příjem energie potravou je nižší než celkový energetický výdej. Důsledkem dlouhodobě negativní energetické bilance je hubnutí. Obrázek: Negativní energetická bilance – schematický nákres. Je-li příjem energie potravou nižší než celkový energetický výdej, pak je energetická bilance negativní. Celkový energetický výdej se skládá ze tří složek: bazální energetický výdej, energetický výdej při pohybové aktivitě a termický efekt potravy. (Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz energetická bilance.

Energetická denzita v souvislosti s výživou je množství energie (neboli kalorií, kcal) na gram potraviny. Potraviny s nižší energetickou denzitou obsahují méně energie v jednom gramu. To mimo jiné znamená, že u těchto potravin si člověk může dopřát větší porce, které jej lépe zasytí – a přesto obsahují méně energie, než stejně velká porce potraviny s vyšší energetickou denzitou. Názorný příklad poskytuje následující obrázek. Znázorněné jablko i čokoláda mají stejnou hmotnost. Čokoláda má však vyšší energetickou denzitu, proto tuto „houpačku“ převáží. Obrázek: Vysvětlení pojmu energetická denzita. Ačkoli jablko i čokoláda mají stejnou hmotnost, znázorněná „houpačka“ zaznamenává jejich energetickou denzitu (nikoli hmotnost). Čokoláda má vyšší energetickou denzitu, proto klesá dolů. (Zdroj: depositphotos.com) Nízkou energetickou denzitu obvykle mají potraviny, které obsahují hodně vody nebo vlákniny. Jsou to například ovoce a zelenina, polévky, dušená jídla apod. Vysokou energetickou denzitu obvykle mají potraviny s vysokým obsahem tuku nebo cukrů a nízkým obsahem vody. Jsou to například sušenky, smažená jídla, tučné maso, sladké i slané pečivo, koláče a dorty. Viz také denzita, nutriční denzita.